Text Size

Další cihla přidaná do opevnění před zimou

Jako se vojenská základna opevňuje před bitvou, trávy se také „opevňují“ na nadcházející zimu. Nedostatek takovéhoto „opevňení“ jako je aklimatizace na chladné počasí a otužení může způsobit smrt rostliny. Tak například, rostlina, rostoucí v teplých podmínkách, která je náhle vystavena teplotám pod bodem mrazu, zajde. Ale jestliže je ta samá rostlina vystavena po určitou dobu nizkým teplotám (ne pod bodem mrazu), před tím, než je vystavena teplotám pod bodem mrazu, tak přežije. Proč?

Obecně je známo jak funguje tento mechanizmus ochany trav před mrazem. Tolerance na mráz a následně poškození mrazem, je výsledkem jak rostlina reaguje na buněčnou dehydrataci. Voda při teplotách pod bodem mrazu zmrzne mezi buňkami, což způsobuje snížení vodního potenciálu v mezibuněčném prostoru. Jako odpověď na tuto situaci je, že rostlina se snaží vyrovnat nerovnováhu tím, že se voda z buňečného prostředí přemísťuje do mezibuněčného porstoru k ledovým krystalkům.

Jednoduše by se dalo říci, že buněčná dehydratace je výsledkem teplot pod bodem mrazu. Čím je větší zima, tím více vody se přemístí z buněčného prostředí směrem k již zmrzlé vodě v mezibuněčném prostoru. Při teplotě -10°C (14°F) se 90% osmoticky aktivní vody přemístí do mezibuněčného prostoru (Thomashow, 1998).

Z výše popsané situace je patrné, že jestliže jsou buňky plné vody díky rychlému růstu nebo vysoké dužntosti, pak rychlý pokles teploty může způsobit poškození rostliny. Během podzimu tedy musí dojít ke změnám v rostlině, aby došlo k redistribuci vody a otužení rostliny (Beard, 1973). Vystavení nízkým, ne však mrznoucím, teplotám (méně než 10°C (50°F)) je kritickým bodem při otužování rostliny. Momentálně je otužení a tolerance rostliny k mrazu jako odpověď na nízké teploty velice aktuální oblastí výzkumu.

Vědci identifikovali a studovali roli určitých rostinných genů při toleranci na mráz. Skupina genů, nazývaná cold-response genes (COR) hraje významnou roli. Pro aktivaci těchto genů je zapotřebí období s nízkými, ne však mrznoucími, teplotami (0-10°C (32-50°F)). Aktivace těchto genů je spojována s otužením rostliny a tolerancí proti mrazu. Možným vysvětlením proč rostlina zajde, jestliže je vystavena mrznoucím teplotám bez počátečního otužovacího období je, že nedošlo k aktivaci COR genů. Zajímavé je, že pro aktivaci těchto genů, kromě nízkých teplot, je zapotřebí i světla (Wanner & Junttila, 1999).

I když nebyl proveden žádný výzkum na travách pro golfové využití, snížení nebo nefunkčnost COR genů může vysvětlit, proč dochází k poškození mrazem na trávníku s Poa Annua a Cynodon Dactylon (Troskut prsnatý) za nízkých světelných podmínek. Tak například, více stínu na severních greenech golfového hřiště napomáhá k růstu a rozšíření Poa Annua, která je náchylná k poškození mrazem. Méně světla během podzimu může negativně ovlivňovat otužovací proces ovlivňováním aktivity COR genů. Nepřítomnost nebo nižší stupeň otužilosti a odolnosti proti mrazu zvyšuje riziko poškození mrazem později v zimě.

Je zapotřebí nepřetržitého výzkumu mechanismů, které jsou zodpovědni a napomáhají otužování a odolnosti proti mrazu. Jestliže pochopíme jak funguje celý mechanismus při otužování rostliny, pak pochopíme i proč jsou nízké světelné podmínky nezbytné pro turf. To poté povede k lepší péči o trávník a lepší otužilosti a odolnosti trávníku před mrazem. Například vystavování nově zasetého trávníku na putting greenu nízkým, ale ne mrznoucím teplotám, před tím, než ho zakryjeme, může pomoci mladým rostlinkám dosáhnout vyššího stupně odolnosti proti mrazu.

Manažeři a superintendanté na golfových hřištích “staví opevnění” před zimou péčí o své trávníky. Další “cihlou” v tomto opevnění je pochopení jakou roli hrají COR geny a jak jsou tyto geny ovlivněny světlem.

PLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMIT

iBooks