Text Size

Fialová barva trávníku?

Na jaře se může objevit fialové zbarvení trávníku, které má ovšem poměrně jednoduché odůvodnění.

Jaro je dobou, kdy se prodlužují dny a teplota během dne stoupá, což je záležitost více než příjemná. Pro rostliny to znamená dostatek světla k fotosyntetické aktivitě, ale stále ještě častý výkyv teplot působí negativně na biologickou aktivitu uvnitř rostliny. Výsledkem je problém zvaný fotoinhibice (1). Fotoinhibice je, když rostlina má nadbytek energie, kterou nezvládne zpracovat a výsledkem může být poškození fotosyntetického aparátu. Známkou toho je začátek žlutých až hnědých špiček listových čepelí namísto zelenání rostlin. Některý trávník může (a nemusí) změnit barvu na fialovou (viz. Obrázek).

Vysvětlení fialové barvy: rostliny mají systém zabraňující úplnému zničení. Pigmenty jiné než chlorofyl mohou absorbovat světlo v listech a s tím je spojena fialová barva. Fialová/červená barva je způsobena flavonoidy zvanými anthokyany (2). Tyto pigmenty se mohou vyskytovat v různých barvách, které jsou spojovány s nejrůznějšími situacemi navazujícími na stres u rostliny. V případě, o kterém byla řeč výše, fungují dvěma způsoby. Většinou si můžete barvy všimnout na vrcholku listových čepelí – oblast, která čelí slunci přímo a pigmenty se dají nalézt ve vnějších buňkách listu nebo epidermis. V této situaci fungují jako bariéra skutečné barvy světla, kterou vidíme díky jejímu odrazu. Ta může být tmavě červená nebo fialová, ale může přejít až do oblasti modrého světla, záleží na chemickém složení. Tyto dvě části světelného spektra jsou nejdůležitější, co se týká energie pro fotosyntetickou aktivitu. V situaci popsané výše, kde je kapacita redukovaná, je pigment chápán jako ochrana před nadbytkem světla. Pigmenty také absorbují světlo v rozmezí 500-520 nanometrů ze světelného spektra, což dále redukuje dopad zeleného světla na fotosyntetický aparát pod stresem.

Na příkladu trávníku na obrázku výše se také objevilo zčervenání. Tento drn byl odebrán z části zatopeného trávníku – přesto problém fotosyntetické aktivity a odpovědi napříč zasaženým územím, byl červený odstín na povrchu. Efekt zatopení byl jednou částí poničení, nicméně rostliny s fialovou barvou byly vespodu zelené, zatímco pletiva, která zhnědla, byla nezvratně zničena. Pigmenty v tomto případě mohly pomoci zabránění rozsáhlejšímu poškození.

Další možností fialové barvy je potom nízký příjem fosforu, a to zejména v období stresu (voda, teplota).

Pokud barva během pár týdnů zmizí a objeví se jarní zelenání, je vše v pořádku, pokud barva přetrvává, je na místě kontrola příjmu fosforu.

1. Ehleringer J. 2006. Photosynthesis: Physiological and ecological considerations. In, Plant Physiology (eds.) Taiz, L. and Zeiger L., Sinauer Associates, Inc, Sunderland, MA.

2. Seigler D.S., 2002. Plant secondary metabolism, pp 151-193. Kluwer Publishers, Norwell, MA.

PLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMITPLG_ITPSOCIALBUTTONS_SUBMIT

iBooks